Titanové nádobí Ballarini – recenze

V oblasti nádobí do kuchyně jsem byla vždycky spíš konzervativní, sadu nerezových hrnců mám už řadu let, pánve jsem měla teflonové a o nových technologiích jsem moc nepřemýšlela. Možnost vyzkoušet si vaření v titanovém nádobí jsem tak dostala až u dcery, kam jsem se nastěhovala na dva měsíce, když byla upoutaná na lůžko. Po prvotní nedůvěře a pocitu, že dcera za titanové nádobí zbytečně vyhodila peníze, jsem si na nový nepřilnavý povrch rychle zvykla a dnes mohu titanové nádobí určitě spíš doporučit.

Dana Pálivá, Přelouč

Je titanové nádobí skutečně z titanu?

Samozřejmě že není, to zase někdo něco špatně pochopil. Titan je zastoupen v nepřilnavém povrchu, který má keramickou povahu. Je to několikavrstevný nástřik vnitřku pánve nebo hrnce, který je odolný proti poškrábání a velice tvrdý. Prodejci tvrdí, že je možné na titanový povrch použít i kovové nářadí, ale my, co jsme posledních několik let dělali s teflonem, už jsme na plastové obracečky zvyklí, a myslím, že se tím nic špatného nestane. Titanové nádobí nabízí celkem osvědčený keramický nepřilnavý povrch, který je ovšem výrazně vytvrzen přídavkem titanu.

Titanové nádobí – odolnost a nepřilnavost povrchu

Pokud jde o nepřilnavost povrchu, světový prim hraje a určitě ještě dlouho bude hrát značkový Teflon. To je myslím bez diskuse a žádný z novějších povrchů se mu nevyrovná ve způsobu, jak snadno upečené jídlo sklouzne z pánve do talíře. Problém teflonu je ale jeho měkkost, takže mají pánve celkem nepříjemně krátkou životnost, zejména když zapomenete na to, že můžete používat jen dřevěné nebo plastové nástroje. A jakmile se Vám jednou povede pánev přepálit, můžete ji rovnou vyhodit. Teflon přestane být nepřilnavý a navíc začne podle všeho uvolňovat jedovaté látky. Sice se asi neotrávíte, ale proč to podstupovat, že? Titanové nádobí žádné nebezpečné látky neuvolňuje, ani PTFA, ani těžké kovy.

Naproti tomu je keramický povrch titanového nádobí natolik stabilní proti vysoké teplotě a tolik odolný proti poškrábání, že je při běžném (rozuměj ne bezohledném) používání skutečně trvanlivý. Dělat maso na úplně suché pánvi mi přišlo zvěrstvo, takže jsem ji jen jemně pokapala olejem – a bohatě to stačilo. Takže žádné olejové koupele, po kterých žlučník protestuje ještě několik dní. Restování zeleniny, maso zprudka i dušené, volská oka i zadělávání na smetanovou omáčku – ve všech případech jsem s titanovou pánví udělala velice dobrou zkušenost. Nejde jen o pokrokový titanový keramický povrch, ale i o tloušťku stěn, které perfektně šíří a udržují teplo, a tloušťku dna, které je přesně vyfrézované do roviny a má záruku proti vyboulení.

Titanové nádobí je na indukci

Jádro, tedy to, co při používání neuvidíte, je u titanového nádobí tvořenou moderní hliníkovou slitinou. Ani ne tak kvůli hmotnosti, která je samozřejmě u titanového nádobí příjemně nízká, ale spíš kvůli tomu, že hliník perfektně vede teplo a nebýt jeho problematické toxicity ve styku s chlorovanou vodou, nejspíš by celý svět vařil přímo v hliníku. Titanové pánve jsou však bezpečně pokryté keramickým a silikonovým nástřikem, takže se s holým hliníkem nemáte jak setkat. Problém hliníku ale vyvstává také při použití na indukčním sporáku (doma ho nemám, ale dcera ano). Ať už funguje jakkoliv, vyžaduje použití poctivého železa, tedy nikoliv hliníku a dokonce má problém i s některými typy nerezové oceli. Proto se do moderního nádobí na indukci, a stejně tak i do titanového nádobí, které jsem testovala, vkládá do dna tenká ocelová deska, která po postavení na indukční sporák tvoří teplo na vaření.

Pokud tedy uvažujete o novém hrnci, rendlíku, kastrólu, mělké nebo hluboké pánvi, nezapomeňte se podívat na nabídku titanového nádobí. Jeho trochu vyšší cena je opodstatněná, vyhovuje šetrnému vaření bez tuku a ještě se s ním můžete chlubit návštěvám.

Moderní titanová pánev Ballarini Taormina o průměru 28 cm. Sledujte ty masivní stěny, pánev působí solidně, jako staré litinové nádobí, ale je neskonale lehčí do ruky. Titanová keramika z vnitřní strany tvoří kvalitní nepřilnavý povrch.